Aerostatika Aerostatika-02

Jediný exemplář dvoumístné nezpevněné héliové experimentální vzducholodě typu Aerostatika-02 z dílny společnosti Aerostatika vzešel, spolu s jediným exemplářem obdobně koncipované menší jednomístné vzducholodě typu Aerostatika-01, ze zakázky Ministerstva obrany Ruska. Posláním obou zmíněných strojů se stalo prověření efektivity vzducholodě při plnění různých úkolů a v neposlední řadě též výcvik vojenských pilotů. Doutníkovité tělo Aerostatiky-01 mělo obdobný tvar jako tělo Aerostatiky-01 a bylo zhotoveno identickou technologií. Vykazovalo však o poznání větší délkou (27,60 m vs 22,80 m) a objemem (651 m³ vs 370 m³). Se svým předchůdcem v podobě typu Aerostatika-01 měla přitom vzducholoď typu Aerostatika-02 společné též nosné médium a v neposlední řadě též instalaci balonetu uvnitř těla, stejně jako instalaci osmi celokovových ocasních lichoběžníkových stabilizačních ploch. Pohon Aerostatiky-02 obstarával 65 hp letecký pístový motor typu Rotax 582 rakouské výroby. Naproti tomu lehčí Aerostatika-01 byla opatřena ruským 27 hp pístovým motorem typu RMZ-640, který původně zastával roli pohonné jednotky motorových saní. Svůj první vzlet jediný exemplář Aerostatiky-02 vykonal v roce 1995 z VPD letecké základny Žukovskyj, domovské základny zkušebního institutu LII. Krátce nato, v srpnu toho samého roku, se tento stroj zúčastnil moskevské airshow MAKS 95. Jediný exemplář Aerostatiky-02 bylo však možné spatřit též na airshow MAKS 97 a na vojenské přehlídce, která se konala v roce 1999 v Tušinu. Dne 12. září 2000 pak jediný exemplář Aerostatiky-02 ustanovil, 18 hodin dlouhým letem na 650 km dlouhé trase Volsk – Saratov – Volgograd – Achtubinsk, rekord ve vytrvalosti. Zpočátku jediný exemplář dvoumístné Aerostatiky-02 provozovalo, po boku jediného exempláře menší jednomístné vzducholodě typu Aerostatika-01, 13. VIC (vzduchoplavecké ústředí) VVS, které se nachází ve Volsku. Později byly však obě zmíněné vzducholodě převedeny zpět do vlastnictví společnosti Aerostatika. Protože se zmíněné společnosti nepodařilo nalézt finanční prostředky na jejich opravu (výměna pláště těla), nakonec byly zakonzervovány a uskladněny v prostorách 13. VIC. Zde se přitom obě Aerostatiky nacházejí do dnešních dnů.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  pouze Rusko (VVS)

Posádka:    jeden pilot a jeden cestující

Pohon:       jeden pístový motor typu Rotax 582 rakouské výroby s max. výkonem 65 hp

Nosnost:    170 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 26.2.2014