DKBA DP-27 Anjuta

Nevelká bezpilotní dálkově řízená upoutaná vzducholoď typu DP-27 z dílny konstrukční kanceláře DKBA (Dolgoprudenskoje Konstruktorskoje Bjuro Avtomatiki) z Dolgoprudnego může plnit celou řadu úkolů, a to za všech meteorologických podmínek. Konkrétně se přitom jedná o inspekci různých objektů po stavbě či rekonstrukci, monitorování oblastí a různých kulturních a politických akcí, pátrací a záchrannou činnost, monitorování stavu zemědělských ploch a lesního porostu, retranslaci spojení, ekologický monitoring, monitorování průmyslových objektů, ropovodů a plynovodů, osvětlování významných objektů v noci, provádění hydrografického a geografického výzkumu a reklamní činnost. Upoutaná vzducholoď typu DP-27 obdržela tvar létajícího talíře s průměrem 16 m, a to ne náhodou. Takto pojatá vzducholoď má totiž v porovnání s klasicky koncipovanou vzducholodí s doutníkovitým tvarem lepší aerodynamiku, větší obratnost a vyšší stabilitu. Kromě toho není tolik náchylná po poryvy větru. Pro tvar talíře ale hovoří též snazší manipulace na zemi. Po přistání totiž není s takovou vzducholodí nutné otáčet okolo kotevního stožáru. Nosný plyn upoutané vzducholodě typu DP-27 je hélium. Nosným plynem jsou přitom naplněny výměnné vnitřní sekce, které se nacházejí pod vyztuženým vzduchotěsným vnějším pláštěm. Prostor mezi jednotlivými sekcemi a vnějším pláštěm je vyplněn vzduchem a zastává funkci balonetu. Pohon zmíněné upoutané vzducholodě obstarává čtveřice modifikovaných pístových motorů typu MINI 2 PLUS italské značky Simonini. Jejich instalace se nachází po obvodu talířovitého pláště. Každý z nich přitom roztáčí jednu šestilistou vrtulku. Zatímco dva z nich vytvářejí tah v horizontální rovině, zbylé dva vyvozují tah ve vertikální rovině. Řízení upoutané vzducholodě typu DP-27 je prováděno změnou tahu pohonných jednotek. Na spodku upoutané vzducholodě typu DP-27 se nachází plošina s palubním vybavením, palivovým systémem, elektrickým systémem, užitečným zatížením a odpruženým podvozkem, který je osazen malým zdvojeným kolečkem. Upoutaná vzducholoď typu DP-27 může působit zcela autonomně nebo být řízena za pomoci rádia operátorem z pozemního řídícího stanoviště. Od pozemního řídícího stanoviště se přitom tato upoutaná vzducholoď může vzdálit až do vzdálenosti 40 km. Upoutaná vzducholoď typu DP-27 vzešla z vědecko-výzkumných prací (NIR) Telemost, které byly objednány Federální agenturou pro atomovou energii Rosatom, jenž má na starost atomovou energii, správu a řízení civilních i vojenských jaderných aktiv a určování a upravování pravidel a standardů pro atomový průmysl. Stavbě prototypu upoutané vzducholodě typu DP-27 předcházely testy zmenšeného demonstrátoru s objemem 2,5 m³, průměrem 2,3 m a nosností 1 kg. Za jeho pomoci bylo ověřeno řešení pohonného systému upoutané vzducholodě typu DP-27, systém dálkového řízení a chování vzducholodě s tvarem talíře v hangáru. Tomu následovaly testy většího demonstrátoru s objemem 34 m³, průměrem 6,5 m a nosností 10 kg. Tento demonstrátor již měl, a rozdíl od toho předchozího, vnitřní a vnější plášť. Za jeho pomoci byl testován pohonný systém, pneumatický podvozek, systém dálkového řízení a chování ve venkovních prostorách. Zkoušky reálného prototypu upoutané vzducholodě typu DP-27 se rozeběhly v roce 2011. V srpnu toho samého roku byl prototyp této upoutané vzducholodě prezentován na moskevské airshow MAKS 2011.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  žádní

Posádka:    žádná (dálkově ovládaný bezpilotní stroj)

Pohon:       čtyři pístové motory typu Simonini MINI 2 PLUS italské výroby