? (‘Killeen-23’)

Stratosférický balón se západním kódem Killeen-23 čínské výroby podle všeho slouží k SIGINT průzkumu. Jeho název není bohužel znám, stejně jako výrobce. Zmíněný balón by však měl být produktem soukromé společnosti s přímými obchodními vazbami na PLA. Balón Killeen-23 má kulovitý obal s průměrem cca 45 m a i s gondolou má na výšku cca 60 m. Přitom se má jednat o přetlakový balón, tedy balón, v jehož obalu se nachází relativně konstantní objem nosného plynu bez ohledu jeho teplotu a tlak okolního vzduchu. U takových balónů je možné lépe korigovat letovou výšku. Kromě toho mají přetlakové balóny větší vytrvalost než běžné balóny s proměnným objemem nosného plynu. Gondola balónu Killeen-23 se podobá kosmické družici a dle odhadů západních expertů má hmotnost nejméně 900 kg. Z obou boků gondoly zmíněného balonu vstupují dlouhá ramena s rozpětím něco mezi cca 20-ti a 30-ti m. Ke každému z nich jsou uchyceny čtyři páry rozměrných stavitelných solárních panelů, které dle odhadů západních expertů generují až 10 000 W elektrického výkonu. Tak velké množství elektrické energie přitom dokáže napájet palubní vybavení geostacionárního komunikačního satelitu, popř. jakékoliv ISR vybavení, včetně radiolokátoru se syntetickou aperturou. Zmíněné panely zajišťují výrobu elektřiny nejen pro palubní systémy, ale též pro dva páry elektromotorů, které roztáčí malé vrtulky. Díky nim a kormidlům balón Killeen-23 dokáže manévrovat. Elektromotory s vrtulemi jsou přitom instalovány, symetricky, na bocích vnějších částí gondoly, přímo vedle vnitřních párů solárních panelů. K boku centrální části gondoly balónu Killeen-23 je zase připevněna stavitelná parabolická anténa s průměrem cca 1,2 m. Zmíněný balón má ale další anténní instalace a senzorové vybavení. Palubní vybavení balónu Killeen-23 údajně dokáže shromažďovat signály komunikačních systémů, včetně signálu radiového a signálu z mobilních telefonů, a lokalizovat jejich zdroj. Dne 28. ledna 2023 balón Killeen-23 pronikl do vzdušného prostoru USA, poblíž Aleutských ostrovů, které se nacházejí u Aljašky. Poté přelétl přes Aljašku, načež, 30. dne toho samého měsíce, vstoupil do vzdušného prostoru Kanady, poblíž Yukonu. Poté se stočil na jihovýchod a prolétl nad územím Britské Kolumbie.  Následně, dne 31. ledna, opět vstoupil do vzdušného prostoru USA, resp. státu Indaho. Dne 1. února se balón Killeen-23 nacházel nad územím státu Montana, poblíž Billingsu. Na území zmíněného státu se přitom nachází hned několik raketových základen, včetně základny Malmstrom, domovské základny 341. raketového křídla, které je vyzbrojeno více než stovkou ICBM typu LGM-30G Minuteman III (zmíněné střely jsou rozmístěny na celkem třech základnách). Z toho lze vyvodit, že cílem špionážních aktivit zmíněného balónu byla americká jaderná zařízení. Dne 2. února toho samého roku bylo ministerstvem obrany USA oznámeno, že se balón Killeen-23 nachází nad kontinentální částí USA a že je nepřetržitě sledován. Po tomto oznámení zmíněný balón nabral kurz k východnímu pobřeží USA nejvyšší možnou rychlostí. Dne 3. února byl balón Killeen-23 spatřen nad státem Missouri, poblíž letecké základny Whiteman, domovské základny strategických bombardovacích letounů typu B-2 Spirit. Zmíněný balón se po celou dobu letu nad územím USA pohyboval ve výškách mezi 18 000 a 20 000 m. Přitom byl nepřetržitě monitorován. Již dne 1. února byly k balónu Killeen-23 vyslány, z letecké základny Nellis, dva stíhací letouny typu F-22 Raptor. K jeho monitorování byl ale použit též AWACS speciál typu E-3 Sentry, průzkumný speciál typu RC-135, nejméně dva výškové průzkumné speciály typu U-2S a stíhací letouny typu F-22 Raptor z letecké základny Langley. Letouny typu U-2S se přitom díky dostupu, který činí přes 21 000 m, mohly k zmíněnému balónu přiblížit na velmi malou vzdálenost, a pořídit tak jeho detailní fotografie. Američané navíc balónu Killeen-23 po celou dobu letu nad územím USA zamezovali sbírat zpravodajské informace, podle všeho rušením. Kromě toho důkladně studovali jeho palubní vybavení. K rušení palubní aparatury balónu Killeen-23 a monitorování její činnosti bylo přitom možné mimo jiné použít i již zmíněné výškové letouny typu U-2S, neboť tyto stroje lze vybavit aparaturou pro radioelektronický boj a radiotechnický průzkum. Protože sestřelení zmíněného balónu nad pevninou sebou přinášelo riziko škod na majetku od padajících trosek a ztrát na životech, jeho sestřel byl povolen až v okamžiku, kdy se již nacházel nad vodami Atlantského oceánu, poblíž pobřeží Jižní Karolíny. Dne 4. února 2023 byla k balónu Killeen-23 vyslána dvojice stíhacích letounů typu F-22A Raptor ze stavu 1. stíhacího křídla s domovskou základnou Langley-Eustis, spolu s dvojicí stíhacích letounů typu F-15C Eagle. Posledně uvedené stroje přitom představovaly zálohu pro případ, kdyby letouny typu F-22A Raptor neuspěly. Kromě toho měly za úkol zaznamenat sestřel a označit místo dopadu trosek za pomoci podvěsného zaměřovacího kontejneru typu SNIPER. Na zmíněné operaci se ale podílel též jeden námořní hlídkový letoun typu P-8A Poseidon, dvojice vzdušných tankerů typu KC-135R Stratotanker a jeden pátrací speciál typu HC-130J pobřežní stráže. Sestřelení balónu Killeen-23 bylo přitom nutné provést, z bezpečnostních důvodů, ve velké vzdálenosti od pobřeží USA (nejméně 6 mil). Současně jej bylo nutné sestřelit nad teritoriálními vodami USA, tj. ne dále než 12 mil od pobřeží. Zmíněný balón si nakonec na své konto připsal velitelský letoun typu F-22A Raptor. K jeho sestřelu byla konkrétně použita krátkodosahová PLŘS typu AIM-9X Sidewinder. Odpal zmíněné střely byl přitom uskutečněn ve výšce 17 700 m při rychlosti M=1,3 ze vzdálenosti cca 8 km. K zásahu balónu Killeen-23 došlo, když se nacházel ve výšce 19 800 m. Podle všeho se jednalo o historicky vůbec první sestřel nepřátelského létajícího stroje letounem typu F-22A Raptor. Kromě toho mělo jít o první sestřel nepřátelského létajícího aparátu nad územím USA od konce druhé světové války. Číňané tento krok odsoudili s tím, že se mělo jednat o výzkumný meteorologický balón, který se odchýlil od stanovené trasy. Trosky balónu Killeen-23 dopadly do teritoriálních vod USA, 11 km od pobřeží. Přitom byly rozptýleny na ploše cca 2,25 km², ve hloubce okolo 14-ti m. Den nato se rozeběhla operace, jejíž cílem bylo získání trosek zmíněného balónu za účelem důkladného prostudování. Na zmíněném pátrání se přitom podílely potápěčské týmy námořnictva a FBI. Celou zájmovou oblast pak zabezpečovala pobřežní stráž. Do pátrací operace po troskách čínského špionážního balónu Killeen-23 se zapojil raketový torpédoborec USS Oscar Austin, raketový křižník USS Philippine Sea a výsadkové plavidlo USS Carter Hall spolu s kutry a vrtulníky pobřežní stráže. Přestože trosky zmíněného balónu dopadly na hladinu Atlantiku z velké výšky, vykazovaly pozoruhodně malé poškození. K jejich lokalizaci byly přitom používány bezposádkové miniponorky se sonarem, které byly ovládány z nafukovacích člunů. Za jejich pomoci byla ale vyhledávána též případná rizika pro potápěče v podobě výbušnin a baterií s nebezpečnými materiály. Dne 10. února bylo pátrání po troskách balónu Killeen-23 pozastaveno kuli špatnému počasí. Trosky, které se do té doby podařilo nalézt a současně nepodařilo vyzvednout, byly předtím opatřeny zátěžemi, aby nebyly uneseny mořskými proudy. Pátrání po troskách zmíněného balónu bylo krátce nato opět obnoveno. Po vyzvednutí byly trosky balónu Killeen-23 opláchnuty čistou vodou od vody slané a následně předány FBI k analýze. Trosky zmíněného balónu byly důkladné analýze podrobeny v laboratořích FBI z Quanticu (stát Virginie). První várka vyzvednutým trosek čínského špionážního balónu Killeen-23 sem přitom dorazila dne 6. února. Ke dni 13. února se podařilo z moře vyzvednout podstatnou část konstrukce zmíněného balónu, včetně všech prioritních senzorů a palubní elektroniky. Ukončení pátrání po troskách čínského špionážního balónu Killeen-23 bylo oznámeno dne 17. února 2023. Výše popsaný incident nebyl prvním průnikem čínského špionážního balónu do vzdušného prostoru USA. Předtím americké tajné služby identifikovaly ještě nejméně čtyři další špionážní balóny čínské výroby. Jeden z nich přitom přelétl nad uskupením jedné ze skupin letadlových lodí U.S. Navy. Další se zřítil kdesi v Jihočínském moři. Dva z těchto balónů přitom obdržely západní kódy Accardo-21 a Bulger-21. Balón Bulger-21 byl opatřen sofistikovaným průzkumným vybavením a mezi prosincem roku 2021 a květnem roku 2022 podnikl oblet celé zeměkoule. Součástí vybavení balónu Accardo-21 se navíc stal neznámý senzor, který byl opatřen ochranným obalem z fólie. Čínské špionážní balóny byly ale zaznamenány též nad některými dalšími státy světa. Tak např. v roce 2020 jeden z těchto balónů pronikl do vzdušného prostoru Japonska. Použití stratosférických balónů k špionáži má své opodstatnění i v dnešní době. Balóny jsou totiž výrazně levnější než kosmické družice a jsou schopny pořizovat kvalitnější snímky. Kromě toho se mohou nad zájmovou oblastí vznášet delší dobu. Balóny jsou navíc velmi obtížně zjistitelným cílem pro PVO. Kromě toho, že mají RCS (efektivní radiolokační odrazová plocha) o velikosti malého ptáka, což stěžuje jejich detekci radiolokátory, mají též prakticky nulovou IČ signaturu. Jejich detekci ale stěžuje též skutečnost, že se pohybují ve velmi velkých výškách.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář

Uživatelé:  ČLR

Pohon:       čtyři elektromotory

Vybavení:   ?