Gorizont Gorizont Air S-100  

Lehký víceúčelový bezpilotní vrtulník typu Gorizont Air S-100 z dílny společnosti Gorizont z Rostova na Donu není ničím jiným, než licenční kopií bezpilotního vrtulníku typu Camcopter S-100 rakouské značky Schiebel. Zmíněný stroj může operovat jak z pevniny, tak i z palub hladinových plavidel či těžařských plošin. Přitom může plnit celou řadu úkolů, včetně hlídání bezpečnosti na moři, kontroly vedení vysokého napětí, vzdušného monitorování, ledovcového průzkumu v zájmu lodní dopravy, ekologického monitoringu, pátracích a záchranných operací a ostrahy hranic, a to za denních i nočních podmínek. UAV typu S-100 má protáhlý kapkovitý trup s průřezem na výšku postavené elipsy, který plynule přechází v ocasní nosník. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávají z jedné štíhlé vysoké lichoběžníkové SOP a jedné malé štíhlé lichoběžníkové VOP a zaujímají vzájemné uspořádaní do tvaru písmene „T“. Instalace VOP se tehdy nachází na vrcholu SOP. Ocasní plochy doplňuje jedna vysoká štíhlá kýlovka. Nosný systém UAV typu S-100 se sestává z jednoho dvoulistého nosného rotoru a jedné dvoulisté vyrovnávací vrtule. Instalace vyrovnávací vrtule se přitom nachází na levoboku ocasního nosníku. Oba dva rotory UAV typu S-100 roztáčí jeden 55 hp pístový motor typu Austro Engine AE50R. Jeho instalace se přitom nachází v přední části trupu. UAV typu S-100 je opatřen pevným tříbodovým podvozkem ostruhového typu. Funkci ostruhového podvozku přitom zastává vysoká ocasní kýlovka. UAV typu S-100 může operovat zcela autonomně a nebo být řízen operátorem. Typ S-100 se stal vůbec prvním bezpilotním prostředkem společnosti Gorizont. Předtím se tato společnost zabývala výrobou lodních radionavigačních systémů. Široké veřejnosti byl licenční S-100 poprvé prezentován na výstavě MVMS-2011, která se konala v létě roku 2011. Na výstavě MVMS-2013, která se konala v létě roku 2013, byl již UAV typu S-100 prezentován ve dvou verzích, spolu s mobilním řídícím stanovištěm na bázi mikrobusu a přepravním vozidlem, které umožňuje přepravu dvou UAV. Na výstavě Interpolitech 2013, která se konala v říjnu toho samého roku, byla kromě výše uvedeného široké veřejnosti představena též maketa AWACS verze tohoto stroje, která se vyznačuje instalací radiolokátoru typu Kolibri pod trupem. Mezitím, v roce 2011, byla prověřena způsobilost UAV typu S-100 pro činnost z paluby hlídkové lodi ruské pobřežní stráže projektu 22460 (Rubin class). Následně, v roce 2013, byly dva UAV typu S-100 dodány Pobřežní stráži FSB (Federální služba bezpečnosti), za účelem realizace provozních zkoušek. V květnu roku 2014 se v provozu nacházely celkem čtyři tyto stroje. Zatímco dva z nich byly využívány výrobcem, zbylé dva tyto stroje se nacházely ve zkušebním provozu u PS FSB. Další dva UAV typu S-100 byly tehdy ve výstavbě. V roce 2017 UAV typu S-100 úspěšně prošel, v konfiguraci s instalací elektro-optického pozorovacího systému a malého radiolokátoru, palubními zkouškami na ledoborci Novorossijsk v drsných arktických podmínkách.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko (FSB)

Posádka:    inerciální + rádiové-povelové

Pohon:        jeden pístový motor Austro Engine AE50R rakouské výroby s max. výkonem 55 hp     

Vybavení:   videokamera, IČ kamera, laserový scanner nebo radiolokátor (užitečné zatížení tohoto stroje činí 50 kg)