Lastočka-M

Miniaturní útočný bezpilotní vzdušný prostředek (UCAV) typu Lastočka-M slouží k ničení pozemních cílů za pomoci malých neřízených termobarických, zápalných, tříštivých a kumulativních pum. O zmíněném strojí je dostupné jen minimum informací. Přitom není zcela zřejmé ani to, kdo jej vyvinul. Zatímco dle některých zdrojů je UCAV typu Lastočka-M dílem institutu MAI (Moskevský aviatický institut), dle jiných zdrojů jej vyvinula společnost Kronštadt, která má na svědomí mimo jiné UAV typu Orion, dle dalších zdrojů vznikl v kooperaci ruského ministerstva obrany a blíže nespecifikované soukromé společnosti. Svým celkovým vzezřením se tento stroj nápadně podobá izraelskému UAV typu Skylark. UCAV typu Lastočka-M tedy má krátký a velmi štíhlý vřetenovitý trup, štíhlé středoplošně uspořádané křídlo s půdorysem ve tvaru lichoběžníku a štíhlé lichoběžníkové ocasní plochy, které jsou uspořádány do tvaru obráceného písmene „V“. Instalace ocasních ploch tohoto stroje se přitom nachází pod koncem dlouhého nosníku trubkové konstrukce, který vystupuje za zádě trupu. Z přídě trupu UCAV typu Lastočka-M zase vystupuje dlouhý trubkový nosník s dvoulistou vrtulí, která je roztáčena elektromotorem. K břichu trupu tohoto stroje je uchycen pylon, který nese vřetenovitý kontejner. Ten podle všeho ukrývá zaměřovací aparaturu a zřejmně též přistávací airbag, obdobně jako podtrupový kontejner velmi podobného izraelského UAV typu Skylark. Pod kořeny křídla UCAV typu Lastočka-M se zase nachází instalace jednoho páru zbraňových závěsníků. Na ty lze umístit např. upravené, instalací stabilizátorů, 43 mm granáty z granátometu typu GM-94, které lze opatřit různými typy bojových hlavic. Hmotnost zmíněných granátů i se stabilizátory a závěsníky přitom není vyšší než 1,2 kg. K vzletu tento stroj využívá přenosný gumičkový startovací katapult. Součástí celého komplexu typu Lastočka-M má přitom kromě několika UCAV být též velitelské vozidlo. Hlavní předností tohoto stroje jsou malé rozměry. Ty z něj totiž činí, spolu s nízkou IČ signaturou a hlučností, velmi obtížný cíl pro prostředky PVO. To je ale vykoupeno velmi malou nosností. UCAV typu Lastočka-M je určen pro boj v první linii. UCAV této kategorie přitom bývají obvykle používány k skupinovým útokům na vysoce hodnotné cíle na frontě. První veřejná prezentace UCAV typu Lastočka-M se konala dne 31. července 2021 ve výcvikovém prostoru Alabino, který se nachází nedaleko Moskvy. Zmíněná prezentace byla přitom součástí velkého vojenského sportovního klání, které bylo pořádáno k 91. výročí vzniku VDV (Vzdušná výsadková vojska), a zúčastnil se ji i ruský ministr obrany S.K. Šojgu. Její součástí se mimo jiné stal též přelet pěti formací UAV typu Eleron-3, Orlan-10 a Lastočka-M. Posledně uvedený typ se přitom tehdy ještě nacházel ve zkušebním provozu. Krátce nato se UCAV typu Lastočka-M zapojily do společných manévrů Ruské a Běloruské armády Zapad-2021. V průběhu zmíněného cvičení, které se konalo mezi 10. a 16. zářím na polygonu Mulino, tyto stroje působily v součinnosti s většími UAV typu Orlan-10 a Orion a prováděly shoz malých pum s fragmentovanou a kumulativní bojovou částí na pozemní cíle. Ten samý měsíc byl miniaturní UCAV typu Lastočka-M prezentován na výstavě, která byla součástí protiteroristického cvičení Mirnaja missija 2021. Zmíněné cvičení se přitom konalo v září na polygonu Donguzskij, který se nachází v Orenburgské oblasti. Svůj skutečný křest ohněm si UCAV typu Lastočka-M podle všeho odbyl v ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou „speciální“ vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022. První exemplář tohoto stroje přitom do rukou Ukrajinců padl dne 21. července toho samého roku. Den nato bylo ruskou zpravodajskou agenturou oznámeno, že byly v rámci „speciální vojenské operace“ na Ukrajině použity nejnovější lehké UCAV typu Lastočka. Dle zmíněné zprávy měly tyto stroje za pomoci fragmentované a kumulativní munice eliminovat blíže neurčený počet vojáků a zneškodnit několik obrněných vozidel.

Verze:  ?

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

Navádění:   ?

Pohon:       jeden elektromotor blíže nespecifikované typu

Výzbroj:     dva 43 mm granáty z granátometu typu GM-94 s hmotností 280 až 350 g, přepravované na dvou závěsnících umístěných pod kořeny křídla

poslední úpravy provedeny dne: 1.11.2023