Lisunov PS-84 (s „housenkovým podvozkem“)

Typ:  experimentální modifikace transportního/nočního bombardovacího letounu PS-84

Určení:  prověření provozních možností tzv. housenkového podvozku

Odlišnosti od modelu PS-84 (transportní/bombardovací):

- instalace zatahovatelného „housenkového“ podvozku, který se sestává z válců s průměrem 50 mm a pásu se šířkou 300 mm, na místo standardního kolového povozku

Historie:  V letech 1942 a 1943 byly dva operační transportní a noční bombardovací letouny typu PS-84 opatřeny experimentálním vzletovým a přistávacím zařízením v podobě tzv. „housenkového“ podvozku z dílny N.A. Čečubalina. Zmíněné zařízení připomínalo podvozek tanku a letounu PS-84 mělo umožňovat působit i z mokrých letištních ploch a letištních ploch pokrytých rozbředlým sněhem. „Housenkový“ podvozek přitom tehdy nebyl úplnou novinkou, neboť ještě předtím prošel zkouškami na lehkých průzkumných letounech typu R-5 a U-2 (Mule) z dílny N.N. Polikarpova. První takto modifikovaný PS-84 (14. letoun ze 13. série) uskutečnil v průběhu září roku 1942 v rámci závodních zkoušek několik vzletů a přistání z klasické vzletové dráhy, zoraného bramborového pole a blátivého povrchu pokrytého 70 cm vrstvou vody. Závodní zkoušky zmíněného stroje přitom potvrdily, že je letoun typu PS-84 s instalací zatahovatelného „housenkového“ podvozku způsobilý pro činnost z mokrých a bahnitých letištních ploch. Zmíněný stroj navíc vykazoval prakticky identickými vzletovými a přistávacími charakteristikami, letovými vlastnostmi a ovladatelností jako standardní PS-84 v „zimním“ provedení s instalací lyžového podvozku. Kromě toho bylo „housenkový“ podvozek možné zatahovat do prakticky nezměněných standardních podvozkových šachet. Jeho hmotnost přitom činila 290 kg, tj. pouhých 1,25 x více než v případě „letního“ kolového, resp. 1,3 x více než v případě „zimního“ lyžového podvozku. Později byl „housenkovým“ podvozkem (s modifikovanou konstrukcí) opatřen ještě jeden letoun typu PS-84, konkrétně 10. letoun z 63. série. Protože závodní zkoušky takto modifikovaného PS-84 (10. letoun z 63. série), které byly realizovány v dubnu roku 1943, zakončilo stejně kladné hodnocení, následně byl předán ke zkouškám státním. V průběhu státních zkoušek bylo přitom provedeno měření letových výkonů tohoto stroje s instalací klasického i „housenkového“ podvozku (pro potřeby vzájemného srovnání). Testovaný „housenkový“ podvozek byl ale přitom poškozen. Státními zkouškami letoun typu PS-84 (10. letoun z 63. série) s instalací „housenkového“ podvozku nakonec neprošel. Při rolování totiž vykazoval špatnými manévrovacími schopnostmi, pro vzlet potřeboval výrazně delší vzletovou dráhu než standardní PS-84 a navíc jeho pilotáž ve fázi vzletu a přistání byla nadmíru komplikovaná. Kromě toho „housenkový“ podvozek v zatažené poloze mírně vystupoval z podvozkové šachty a navíc jeho zatahovací systém pracoval poněkud nespolehlivě. Takto koncipovaný podvozek byl nicméně shledán jako vhodný pro jednotlivé „speciální“ mise. Pro masové zavedení však nikoliv. K podpisu závěrečné zprávy ze státních zkoušek „housenkového“ podvozku na letounu PS-84 přitom došlo dne 2. července 1943.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy (vznikly konverzí sériových PS-84)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    pilot, navigátor/bombometčík, radista/střelec, palubní mechanik/střelec a střelec

Pohon:        dva pístové motory typu Švecov M-62IR s max. výkonem po 1 000 hp

Vybavení:   - zaměřovací: jeden noční bombardovací zaměřovač typu NKPB-3 (jeho instalace se nachází na pravém boku přídě trupu poblíž okénka pilotní kabiny), tři střelecké zaměřovače typu KPT-5 (jejich instalace se nachází ve dvou střeleckých postech, které jsou včleněny do boků zádě trupu, a na hřbetu špice trupu, přímo před čelním zasklením pilotní kabiny) a jeden střelecký zaměřovač typu MPT-1 (jeho instalace se nachází ve hřbetní střelecké věži)

Kapacita:    25 osob, 18 sedících a 2 ležící ranění nebo náklad do celkové hmotnosti 2 000 až 3 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny; na pumové závěsníky lze na místo pum umístit padákem opatřené nákladové kontejnery typu PDMM nebo padákem opatřené sudy s benzínem typu PDBB

Výzbroj:      jeden 7,62 mm kulomet typu ŠKAS se zásobou 450 nábojů, instalovaný v pevné lafetě typu 5T-275U vestavěné přímo do špice přídě trupu, jeden pohyblivý kulomet téhož typu, umístněný v otočné hřbetní střelecké věži typu VUS-1, dva pohyblivé 7,62 mm kulomety typu DA se zásobou 500 nábojů na hlaveň, instalované ve střeleckých postech typu ŠKU-1 nacházejících se na bocích zádě trupu přímo před ocasními plochami, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 1 000 kg (čtyři 250 kg pumy typu FAB-250, dvě 500 kg pumy typu FAB-500 nebo dvě nádrže s rozptylovači BCHL typu VAP-500), přepravovaná na čtyřech závěsních umístěných pod centroplánem křídla

Poslední úpravy provedeny dne: 3.6.2012