Grochovskij G-26

Typ:  přepadový stíhací letoun

Určení:  ničení vzdušných cílů v rámci protivzdušné obrany

Historie:  Součástí vývojových plánů Experimentálního institutu NKTP (Lidový komisariát těžkého průmyslu) P.I. Grochovského, který byl založen v roce 1934, se mimo jiné stal též rychlý jednomotorový jednomístný přepadový stíhací letoun. Zmíněný stroj obdržel označení G-26, které předtím nesl nerealizovaný projekt létajícího automobilu na bázi automobilu značky Ford, a byl vyprojektován Grochovského podřízeným B.D. Urlapovem. Konstrukce letounu typu G-26 byla v maximální míře podřízena tomu, aby tento stroj dosahoval co nejvyšší rychlosti. Urlapov zmíněný stroj pojal jako aerodynamicky vytříbený dolnoplošník smíšené konstrukce s dřevěným vřetenovitým trupem s průřezem na výšku postavené elipsy, celokovovým přímým křídlem s rozpětím 7,00 m, plochou 8,96 m², půdorysem ve tvaru lichoběžníku, náběžnou hranu se záporným a odtokovou hranou s kladným úhlem šípu a zaoblenými koncovými oblouky a klasicky koncipovanými ocasními plochami sestávajícími se z jedné lichoběžníkové SOP, která tvořila zakončení trupu, a jedné středoplošně uspořádané VOP s lichoběžníkovým půdorysem. Kokpit letounu typu G-26 se nacházel na úrovni odtokové hrany křídla a byl řešen jako uzavřený. Jeho překryt měl čelní štítek ve tvaru klínu a svou zadní částí plynule přecházel ve vyvýšený hřbet zadní části trupu. Letoun typu G-26 byl vyprojektován pro 860 hp kapalinou chlazený 12-ti válec typu Hispano-Suiza 12Ybrs francouzské výroby, který byl později vyráběn na základě licence též v SSSR, a to jako typ M-100. Zmíněný motor měl roztáčet jednu dvoulistou vrtuli v tažném uspořádání a měl být opatřen poněkud netradičním kapalinovým systémem chlazení. Voda, která měla omývat válce motoru letounu typu G-26, se totiž měla přeměňovat v páru. Ta měla být následně opět přeměňována, ve vzduchovém chladiči, do kapalného skupenství. Takto vzniklý kondenzát měl pak být znovu přiváděn k motorovým válcům. Výzbroj letounu typu G-26 se měla sestávat ze dvou 7,62 mm kulometů typu ŠKAS, které měly být vestavěny do křídla, vně otáčející se vrtuli. Podvozek tohoto stroje byl řešen jako zatahovatelný a měl tandemové uspořádání. Podvozek letounu typu G-26 se tedy sestával ze dvou tandemově uspořádaných jednotek, které byly osazeny koly a zatahovaly se (po směru letu) do útrob trupu, a dvou vyrovnávacích podpěr. Ty byly instalovány pod křídlem. Volba na takto koncipovaný podvozek přitom nepadla náhodou. Tandemový podvozek má totiž v porovnání s tříbodovým podvozkem menší hmotnost. Kuli redukci přistávací rychlosti Urlapov na odtokovou hranu křídla letounu typu G-26 umístil, přímo mezi křidélka, vztlakové klapky. Zmíněný stroj se tedy nápadně podobal experimentálnímu rychlostnímu letounu typu Stal-6 z dílny R.L. Bartiniho, který se stal základem stíhacího letounu typu Stal-8, jehož prototyp ale nebyl dokončen. Díky aerodynamicky vytříbené konstrukci, nízké hmotnosti, malým rozměrům a instalaci silného a zároveň lehkého motoru měl letoun typu G-26 dle předběžných výpočtů dosahovat rychlosti 565 km/h. To ale bylo o poznání méně, než měl být schopen vyvinout letoun typu Stal-8. Jeho rychlost totiž měla činit celých 630 km/h. Na křídlo typu G-26 mělo navíc působit znatelně větší plošné zatížení než na křídlo typu Stal-8 (183 kg/m² vs 104 kg/m²). Díky tak nezvykle vysokému plošnému zatížení měl mít poměrně vysokou přistávací rychlost. Přistávací rychlost letounu typu G-26 přitom měla činit celých 159 km/h. Stavba prototypu tohoto stroje probíhala v prostorách závodu č.47 z Leningradu. Jeho kompletaci se ale dokončit nepodařilo. V roce 1937 totiž Grochovského Experimentální institut NKTP přešel pod GUAP (Hlavní správa leteckého průmyslu). Vedení GUAP přitom jednou tolik zredukovalo přísun finančních prostředků závodu č.47. Díky tomu zmíněnému podniku došly finance nejen na dostavbu prototypu jednomotorového přepadového stíhacího letounu typu G-26, ale i na kompletaci prototypu lehkého dvoumotorového doprovodného stíhacího letounu typu G-38. Krátce nato leningradský závod č.47 navštívila komise, aby Grochovskému sdělila, že se vedení GUAP rozhodlo výstavbu letecké techniky v jeho Experimentálním institutu ukončit. Následně byly takřka dokončené prototypy letounů typu G-26 a G-38 před zraky Grochovského spolupracovníků odtaženy na okraj letiště, aby zde byly polity benzínem a zapáleny. Kompletace prototypu letounu typu G-26 se přitom tehdy již nacházela ve fázi 90 až 95 %-ní technické připravenosti. Naproti tomu vývoj letounu typu Stal-8 byl zastaven ve fázi 60 %-ní technické připravenosti prototypu. Pokud by byl prototyp letounu typu G-26 dokončen a zalétán, čekal by jej ale osud ryze experimentálního stroje. Díky špatným vzletovým a přistávacím charakteristikám, které byly důsledkem vysokého plošného zatížení na křídlo a použití tandemového podvozku, by totiž k provozu těchto strojů byla zapotřebí letiště se zpevněnou VPD. A ty tehdy nebyly v SSSR ještě běžné. Krátce nato, v roce 1938, byl zrušen i celý Experimentální institut, který se po zastavení vývoje letecké techniky zabýval již výhradně výsadkovým vybavením. Po ukončení vývoje letecké techniky v Experimentálním institutu se B.P. Urlapov přestal konstrukcí letadel již více zabývat. Přitom nejprve působil ve VUZ, načež se stal zkušebním inženýrem výsadkových kluzáků, jako zaměstnanec hlavního inženýra letectva VDV (Vzdušná výsadková vojska). P.I. Grochovskij byl zase, v roce 1937, jmenován do čela hospodářské správy Centrálního Sovětu organizace Osoaviachim (Společnost pro podporu obrany, letecké a chemické výroby). Dne 5. listopadu 1942 byl zatčen obávanou tajnou policií NKVD (Lidový komisariát vnitřních věcí). Rozsudek zněl trest smrti zastřelením. Zmíněný rozsudek byl přitom vykonán dne 29. května 1943.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  rozestavěn jeden prototyp (jeho kompletace byla zastavena ve fázi 90 až 95 %-ní technické připravenosti)

Uživatelé:  žádní

Posádka:   jeden pilot

Pohon:      jeden pístový motor Hispano-Suiza 12Ybrs francouzské výroby s max. výkonem 860 hp

Výzbroj:    dva 7,62 mm kulomety typu ŠKAS, vestavěné do křídla

* pouze vypočtený odhad

Poslední úpravy provedeny dne: 29.8.2021