Jakovlev Jak-9R (‘Frank’)

Typ:  taktická průzkumná modifikace frontového stíhacího letounu typu Jak-9/-9D (Frank)

Určení:  provádění fotografického průzkumu za denních podmínek

Odlišnosti od letounu Jak-9/-9D (Frank):

- instalace fotoaparátu typu AFA-IM nebo AFA-3S/50 za sedadlem pilota. V této souvislosti na břichu zadní části trupu přibyl průzor, který byl opatřen „závěsem“.  Rozevírání a zavírání zmíněného „závěsu“ je přitom prováděno z pilotní kabiny tahem lana.

- instalace ovládacího panelu fotoaparátu po pravoboku pilotní kabiny

Historie:  Frontový stíhací letoun typu Jak-9 (Frank) vznikl hned v několika specializovaných modifikacích. Jedna z nich vešla ve známost jako Jak-9R a zastávala roli taktického průzkumného stroje. Průzkumný Jak-9R (Frank) byl vyráběn ve dvou variantách, a to ve variantě s krátkým a variantě s dlouhým doletem. První z nich přitom vycházela z frontového Jaku-9 (Frank), který byl opatřen dvěma palivovými nádržemi s celkovým objemem 416 l. Základem té druhé se zase stal dálkový Jak-9D (Frank), jehož křídlo ukrývalo čtveřici palivových nádrží s celkovým objemem 650 l. Průzkumné speciály typu Jak-9R (Frank), které vycházely z dálkového Jaku-9D (Frank), často postrádaly instalaci 12,7 mm kulometu typu UBS i s nábojovou schránkou. Měly však nainstalováno přístrojové vybavení pro lety za špatného počasí a radiostanici. Od stíhacího Jaku-9/-9D (Frank) se průzkumný speciál typu Jak-9R (Frank) odlišoval zejména instalací fotoaparátu za sedadlem pilota. Za sedadlo pilota tohoto modelu bylo alternativně možné umístit buďto fotoaparát typu AFA-3S/50 nebo fotoaparát typu AFA-IM. Fotoaparát typu fotoaparát typu AFA-IM měl dle zadní sloužit k pořizování panoramatických snímků a měl se umisťovat se za okénko, které se mělo nacházet na pravoboku trupu. Přitom měl zaujímat sklon pod úhlem 65° směrem doprava. Naproti tomu fotoaparát typu AFA-3S/50 se měl umisťovat nad podlažní okénko a měl sloužit k vertikálnímu snímkování. Podle všeho byly ale nakonec k vertikálnímu snímkování používány oba dva zmíněné fotoaparáty. Nebo alespoň o tom, že by byl fotoaparát typu AFA-IM používán k panoramatickému snímkování, nebyly nalezeny žádné záznamy. Evidováno přitom nebylo ani technickým zadáním požadované použití modifikovaného odsuvného krytu kabiny s postranními vypouklými segmenty, které měly pilotovi usnadňovat výhled směrem dolů. Mělo se přitom jednat o obdobné řešení, jako u překrytu kabiny některých verzí britského stíhače typu Spitfire. Zatímco fotoaparát typu AFA-IM byl montován do průzkumných Jaků-9R (Frank) v provedení s krátkým doletem, fotoaparát typu AFA-3S/50 požívaly dálkové Jaky-9R (Frank). Vestavba fotoaparátu za sedadlo pilota přitom sebou přinesla mírný posun těžiště směrem dozadu, což mělo pozitivní vliv na ovladatelnost a stabilitu při rolování. Průzkumný speciál typu Jak-9R (Frank) vzešel z výnosu NKAP (Lidový komisariát pro letecký průmysl) ze dne 5. června 1943. Prototyp tohoto modelu (v.č. 05017) byl vyroben závodem č.166 z Omsku a dovybaven závodem č.301 z Chimek u Moskvy. Zmíněný stroj byl dokončen dne 16. června toho samého roku, a to ve variantě se dvěma palivovými nádržemi a fotoaparátem typu AFA-IM. Přejímacími zkouškami u NII VVS (vědecko-výzkumný institut VVS) tento stroj prošel mezi 21. zářím a 10. říjnem roku 1943. Státní zkoušky letounu Jak-9R (v.č. 05017) byly završeny kladným hodnocením. Jediná výtka byla vznesena k příliš těžkému ovládání lanového systému pro rozevírání a zavírání závěsu, který zakrýval břišní okénko fotoaparátu. K obsluze tohoto jednoduchého zařízení totiž pilot potřeboval zapojit obě dvě ruce. Armádními zkouškami průzkumný Jak-9R (Frank) prošel, mezi 23. zářím a 12. říjnem roku 1943, u 48. GvODRAP (gardový samostatný dálkový průzkumný letecký pluk) Stepnojského frontu. Do armádních zkoušek se zapojilo celkem pět těchto strojů. Všechny zmíněné letouny byly vybaveny fotoaparátem typu AFA-3S/50. Dva z nich přitom vznikly v prostorách závodu č.166 z Omsku, a to konverzí stíhacích Jaků-9 (Frank), které byly postaveny tím samým závodem. Tyto dva konkrétní letouny měly zredukovanou výzbroj na jeden 20 mm kanón typu ŠVAK. Průzory jejich fotoaparátů byly přitom opatřeny „závěsem“. Naproti tomu zbylé tři Jaky-9R (Frank) zhotovil závod č.301 z Chimek u Moskvy. Základem těchto tří strojů se zase staly stíhací Jaky-9 (Frank) z produkce závodu č.153 z Novosibirsku. Průzory fotoaparátů těchto tří letounů byly opatřeny třídílnými dvířky. Kromě toho zmíněné letouny měly plně zachovanou instalaci 12,7 mm kulometu typu UBS nad motorem. Každá z těchto dvou úpravy měla své pro a proti. Zatímco jako více praktické bylo shledáno uzavírání okénka optiky fotoaparátu „závěsem“, demontáž kulometu typu UBS se nesetkala s příliš velkým nadšením. V průběhu armádních zkoušek průzkumné Jaky-9R (Frank) působily z letišť Ochova (Charkov) a Poltava. Za dobrého počasí tyto stroje operovaly ve výškách mezi 5 000 m a 8 000 m. Naproti tomu za špatných meteorologických podmínek létaly ve výškách do 300 m. Za chodu armádních zkoušek průzkumné Jaky-9R (Frank) vykonaly celkem 45 bojových vzletů a nalétaly celkem 67 h a 30 min. Celkové hodnocení průzkumného Jaku-9R (Frank) bylo kladné. Těžší průzkumný speciál typu Pe-2R (Buck), který vycházel z dvoumotorového bombardovacího letounu typu Pe-2 (Buck), totiž tento stroj překonával rychlostí i obratností. Tato skutečnost, spolu s malými rozměry, z něho činila více vhodný vzdušný průzkumný prostředek pro činnost v oblastech se silnou PVO protivníka. Naproti tomu kabina Jaku-9R (Frank) poskytovala absolutně nevyhovující výhled směrem dolů. K tomu, aby se pilot tohoto stroje mohl podívat, co je pod ním, musel provést náklon pod úhlem téměř 90°. Přestože měl průzkumný Jak-9R (Frank) v porovnání s těžším typem Pe-2R (Buck) vyšší rychlost a lepší obratnost, plně jej nahradit nemohl. Posádka letounu typu Pe-2R (Buck) byla totiž tříčlenná. Víc očí přitom víc vidí. Kabina tohoto stroje navíc poskytovala daleko lepší výhled směrem dolů. Z tohoto důvodu se typ Jak-9R (Frank) se hodil pouze jako doplněk typu Pe-2R (Buck), a to pro mise do oblastí se silnou PVO. Průzkumný Jak-9R (Frank) byl vyroben v nevelké sérii. Další exempláře tohoto modelu vznikly konverzí stíhacích Jaků-9 (Frank). Konverze stíhacích Jaků-9 (Frank) na průzkumné speciály byly přitom prováděny v Polních leteckých opravárenských dílnách (PARM) nebo v leteckých opravárenských závodech.

Verze:

Jak-9R (s krátkým doletem) – úprava letounu typu Jak-9R se dvěma křídelními palivovými nádržemi s celkovým objemem 416 l a fotoaparátem typu AFA-IM za pilotní sedačkou

Jak-9R (s dlouhým doletem) - úprava letounu typu Jak-9R se čtyřmi křídelními palivovými nádržemi s celkovým objemem 650 l a fotoaparátem typu AFA-3S/50 za pilotní sedačkou. Některé exempláře tohoto modelu postrádaly instalaci 12,7 mm kulometu typu UBS. Jejich výzbroj se proto omezila na 20 mm kanón typu ŠVAK. Zmíněné stroje naproti tomu vybaveny radiopolokompasem typu RPK-10, umělým horizontem typu AG-2 a radiostanicí typu RSI-4.

Vyrobeno:  1 prototyp, 5 strojů ověřovací série a neznámý počet sériových strojů

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Klimov VK-105PF (M-105PF) s max. výkonem 1 180 hp

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký zaměřovač

                  - průzkumné: jeden fotoaparát pro denní snímkování typu AFA-IM nebo AFA-3S/50     

Výzbroj:     jeden 20 mm kanón typu ŠVAK se zásobou 120 nábojů, instalovaný mezi řadami motorových válců, a jeden 12,7 mm synchronní kulomet typu UBS se zásobou 200 nábojů, instalovaný nad motorem (některé exempláře tohoto modelu instalaci kulometu postrádaly)

* platí pro letoun Jak-9R (v.č. 05017)

** pouze vypočtený odhad