Antonov An-2V (‘Colt’) / An-4

Typ:  obojživelná modifikace lehkého víceúčelového letounu typu An-2 (Colt)

Určení:  přeprava cestujících, nákladu a pošty na místních linkách

Odlišnosti od letounu An-2 (Colt):

- instalace dvou vzájemně zaměnitelných plováků (s délkou 9,34 m, šířkou 1,65 m, výškou 1,85 m a vnitřním objemem 6,0 m3) na místo tříbodového kolového podvozku ostruhového typu. Zmíněné plováky mají duralovou konstrukci a jejich útroby jsou rozděleny na 12 vodotěsných sekcí. To zamezuje jejich kompletnímu zaplnění vodou při poškození. Na zádi obou zmíněných plováků se nachází instalace pneumaticky ovládatelných kormidel, které se při plavbě v mělké vodě vyklápějí směrem nahoru. Ke každému z těchto plováků lze navíc připevnit trojici kol, jedno pod záď a dvě na boky střední části. Jejich instalace tomuto modelu umožňuje vyjet z vody na břeh. K trupu je každý ze zmíněných plováků uchycen za pomoci dvou trubkových vzpěr, přední s tvarem písmene „V“ a zadní s tvarem písmene „I“. Plovákový podvozek tohoto modelu je navíc vyztužen dvěma tandemově uspořádanými horizontálními trubkovými vzpěrami a pěti páry ocelových lan.

- instalace vrtule typu V-514-D8 s reduktorem otáček typu RV-101 na místo vrtule typu V-509-A7

- instalace vodotěsných krytek na dolním křídle a břichu trupu na místo standardních

- instalace úchytů pro kotevní lana

- instalace úchytů pro hák lodního jeřábu na úrovni přechodu horního křídla v trup

Historie:  Na poměrně rozlehlém území SSSR se nacházela celá řada oblastí, ve kterých nebylo možné nalézt vhodnou plochu pro zřízení ani jednoduchého polního letiště s nezpevněnou vzletovou a přistávací dráhou. Toto se přitom týkalo zejména severských oblastí a oblastí Sibiře. Protože se ale v těchto oblastech nacházejí mohutné vodní toky a rozlehlá jezery, z jejichž hladiny mohou operovat obojživelné letouny a hydroplány, v roce 1950 se O.K. Antonov z vlastní iniciativy pustil do prací na projektu modifikace lehkého jednomotorového víceúčelového dvouplošníku typu An-2 (Colt) s instalací plovákového podvozku. Zmíněný model vešel ve známost jako An-2V nebo též jako An-4 a vyznačoval se instalací dvou štíhlých celokovových plováků s pneumaticky ovládanými vodními kormidly. Kuli redukci délky rozjezdu při vzletu a zlepšení obratnosti navíc tento model obdržel instalaci vrtule typu V-514-D8 s reduktorem otáček typu RV-101. Díky instalaci zmíněné vrtule měl „plovákový“ An-2V (Colt) rozjez při vzletu 180 m, zatímco dojezd tohoto stroje při přistání činil 200 m. K provozu přitom tomuto letounu postačovala vodní plocha s min. rozměry 850 x 90 m a min. hloubkou 1,2 až 1,8 m (dle výšky vln). Vzlétat z vodní hladiny „plovákový“ An-2V (Colt) mohl při výšce vln do 0,7 m a rychlosti větru do 16 m/sec. Protože měl „plovákový“ An-2V (Colt) shodnou vzletovou hmotnost jako „pozemní“ An-2 (Colt), jeho nosnost byla limitována 1 000 kg. Naproti tomu nosnost výchozího „pozemního“ modelu činila 1 500 kg. Prototyp „plovákového“ An-2V (Colt) se do oblak poprvé vydal dne 31. července 1951. Závodní zkoušky tohoto stroje se podařilo završit v srpnu toho samého roku. Státní zkoušky prototypu letounu typu An-2V (Colt) byly realizovány mezi 15. říjnem a 24. listopadem roku 1951 u institutu NII-15. Státní zkoušky tohoto stroje byly završeny kladným hodnocením. Zmíněný stroj byl přitom shledán jako vhodný pro provoz nejen z hladin jezer a říčních toků, ale i z hladin krytých mořských zálivů. V následujícím roce bylo na plovákový model An-2V (Colt) přestavěno pět letounů typu An-2 (Colt) a tyto stroje následně předány k provozním zkouškám. Provozními zkouškami „plovákový“ An-2V (Colt) prošel na jezerních linkách na území Karelo-Finské SSSR a na lince Tjumen – Salechard – Tazovskoe. Plovákový An-2V (Colt) byl nejprve produkován závodem č.473 z Kyjeva a poté, v licenci, polským závodem WSK Mielec. První polský An-2V (Colt), který byl znám jako An-2M nebo též jako An-2W, se přitom do oblak poprvé vydal dne 29. srpna 1962. Aeroflot svůj první „plovákový“ An-2V (Colt) převzal v roce 1956. Krátce nato se na inventáři zmíněné společnosti nacházelo již více než 100 těchto strojů. Aeroflot za pomoci letounů typu An-2V (Colt) zajišťoval přepravu cestujících, nákladu a pošty v severských oblastech SSSR. Na linkách Aeroflotu tyto stroje létaly až do roku 1983. Poté byly bez náhrady vyřazeny. Důvodem toho se stal razantní vzrůst jejich nehodovosti, což ale měla na svědomí nedbalost letového personálu a nikoliv problémy technického rázu. Po vyřazení z provozu byla celá řada plovákových An-2V (Colt) přestavěna na „suchozemské“ An-2 (Colt), a to náhradou plovákového podvozku podvozkem kolovým.

Verze:

An-2V – základní výše popsaná sériově vyráběná modifikace letounu typu An-2V (Colt)

An-2V (lesohospodářský) – speciální modifikace letounu typu An-2V (Colt) určená pro boj s lesními škůdci. Tento model vznikl nejméně v jednom exempláři (CCCP-L3814) a vyznačoval se instalací zásobníku na tuhé insekticidy uvnitř nákladové kabiny a rozprašovacího zařízení tunelového typu na břichu střední části trupu.

An-2V (modifikovaný) – pokročilá modifikace letounu typu An-2V (Colt) s plováky sklolaminátové konstrukce (na místo plováků kovových), novou kapotou pohonné jednotky, novým avionickým vybavením a modifikovaným interiérem kabiny. Jediný exemplář tohoto modelu (RA-50567) vznikl v prostorách Moskevského leteckého opravárenského závodu MARZ organizace ROSTO (nástupce sovětského DOSAAFu) konverzí sériového An-2 (Colt) a do oblak se poprvé vydal dne 7. října 2007.

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Polsko a SSSR

 

 

 

Posádka:    jeden nebo dva piloti

Pohon:       jeden pístový motor typu Švecov AŠ-62IR s max. výkonem 1 000 hp

Kapacita:   8 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 4,10 m x 1,60 m x 1,80 m

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 18,18 m 
Délka:   12,74 m
Výška: 6,50 m
Prázdná hmotnost: 3 666 kg
Max. vzletová hmotnost: 5 500 kg
Max. rychlost: 233 km/h
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    920 km

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 3.5.2018