Typ:  pokročilá modifikace vzdušné meteorologické laboratoře typu Tu-16 Ciklon-N

Určení:  výzkum oblačnosti, bouřek, srážek a termodynamických a elektrických vlastností atmosféry za pomoci bezkontaktních metod měření a provádění umělé iniciace srážek (rozprašováním speciálních chemikálií do bouřkových oblak)

Odlišnosti od letounu Tu-16 Ciklon-N:

- instalace dvou horizontálních tyčových antén po stranách čelního plochého okénka příďové kabiny navigátora a zkosené ploutvové antény na břichu přední části trupu, přímo před šachtou příďového podvozku

- modifikované navigační vybavení instalací radionavigačního systému dálkové navigace (LORAN) typu A723, radionavigačního systému blízké navigace (SHORAN) typu MP-70 (na místo typu SP-50), DME (zařízení pro určování šikmé vzdálenosti mezi letadlem a pozemním zařízením) typu SD-75, radiokompasu typu ARK-15M (na místo typu ARK-5), ukazatele typu RMI-2B, dopplerovského měřiče rychlosti a úhlu snosu typu DISS-013 (na místo typu DISS-1), radiovýškoměru pro malé výšky typu RV-5M (na místo typu RV-UM), ATC odpovídače typu SO-72M s blokem BKV, radiovýškoměru pro velké výšky typu A063 (na místo typu RV-17) a navigačních zařízení typu UVID-30-15, VEM-72, VEM-72F a VMF-50

- modifikované spojovací vybavení instalací radiostanice typu Mikron-3A (na místo typu 1RSB-70) a radiostanice typu R-862

- instalace transformátorů typu PT-500CB a PT-200C

- instalace záznamníku letových dat typu Gamma-1101

- instalace dodatečného kyslíkového zařízení

- modifikovaný palivový systém zavedením jednobodového tlakového plnícího hrdla palivových nádrží

Historie:  V rámci programu Ciklon, jehož posláním se stalo studium bouřkových oblak za pomoci radiolokátorů, bylo na vzdušnou meteorologickou laboratoř upraveno hned několik letounů, včetně dvou čtyřmotorových turbovrtulových transportních letounů typu An-12BP (Cub), jednoho čtyřmotorového turbovrtulového dopravního letounu typu Il-18D (Coot), dvou dvoumotorových proudových raketonosných-bombardovacích letounů typu Tu-16K-26 (Badger G mod) a jednoho dvoumotorového proudového dopravního letounu typu Tu-104A (Camel A). Oba dva exempláře letounu typu Tu-16K-26 (Badger G mod) konverzí na vzdušnou meteorologickou laboratoř, která vešla ve známost jako Tu-16 Ciklon-N, prošly v roce 1977 v prostorách leteckého opravárenského závodu (ARZ) č.20 VMF z Puškina a do provozu byly zavedeny v roce 1980. Dne 19. listopadu 1986 byl sovětský průmysl pověřen modernizací palubního vybavení obou zmíněných strojů. Nové palubní vybavení mělo přitom speciálům typu Tu-16 Ciklon-N umožnit se podílel i na mezinárodních meteorologických výzkumných programech. Protože se druhý exemplář speciálu typu Tu-16 Ciklon-N (CCCP-42484) nepodařilo dekontaminovat od radioaktivního zamoření, kterým byl zasažen při monitorování následků havárie jaderné elektrárny v Černobylu, plánovanou modernizací nakonec prošel pouze první exemplář tohoto speciálu (CCCP-42355). Modernizovaný Tu-16 Ciklon-N (CCCP-42355) vešel ve známost jako Tu-16 Ciklon-NM a jeho zkoušky se rozeběhly v roce 1991, krátce před rozpadem SSSR. Protože se na počátku 90. let Rusko ponořilo do hluboké ekonomické krize, žádného mezinárodního výzkumného programu se tento stroj nakonec nezúčastnil. Jediný exemplář speciálu Tu-16 Ciklon-NM se nicméně údajně měl, i přes civilní určení, zapojit bojů prvního konfliktu v Čečensku (1994 až 1995). Zmíněný stroj zde přitom měl být údajně využíván k ovlivňování počasí v zájmu vojenského a armádního letectva. V severním Kavkazu totiž často panují natolik špatné meteorologické podmínky, že je zde problematické používat zbraně s elektro-optickým naváděcím systémem. K nasazení speciálu typu Tu-16 Ciklon-NM v Čečensku ale nakonec nedošlo. Krátce nato, v roce 1997, byl tento stroj s definitivní platností vyřazen z provozu a odstaven na letecké základně Čkalovsk. Zde přitom postával bez využití až do roku 2005, kdy byl sešrotován.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí jediného exempláře speciálu typu Tu-16 Ciklon-N)

Uživatelé:  Rusko a SSSR

Posádka:    dva piloti, navigátor, radista a dva meteorologové

Pohon:       dva proudové motory typu Mikulin RD-3M (AM-3M) s max. tahem po 9 520 kp       

Radar:        navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu Rubín-1M (Short Horn) s vyhledávacím dosahem 450 km, instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu střední části trupu, přímo před dvířky trupové pumovnice

poslední úpravy provedeny dne: 16.2.2018