Mil Mi-26T/TS

Typ:  civilní nákladní modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Mi-26 (Halo A)

Určení:  přeprava nákladu a provádění složitých montážních a demontážních prací

Odlišnosti od vrtulníku typu Mi-26 (Halo A):

- absence speciálního vojenského vybavení, včetně postranních trupových krytů s výmetnicemi klamných cílů, úchytů pro ruční palné zbraně u okének nákladového prostoru a zařízení pro shoz výsadku

- instalace civilní avioniky

- instalace modifikovaného systému pro přepravu nákladu v podvěsu

Historie:  S těžkým transportním vrtulníkem typu Mi-26 (Halo A), který vzešel ze zadání VVS, již od počátku počítal též Aeroflot. Civilní modifikace tohoto nástupce těžkého transportního vrtulníku typu Mi-6 (Hook A) vešla ve známost jako Mi-26T a vyznačovala se absencí speciálního vojenského vybavení, včetně postranních trupových krytů s výmetnicemi klamných cílů, úchytů pro ruční palné zbraně u okének nákladového prostoru a zařízení pro shoz výsadku. Kromě toho tento model obdržel civilní avioniku a modifikovaný systém pro přepravu nákladu v podvěsu. Jeho součástí se mimo jiné stal systém, který dokáže zajistit optimální natočení nákladu v podvěsu při letu, systém tlumící vibrace vyvozované pohupováním nákladu v podvěsu, elektricky ovládané zámky typu DG-65 a VTDG-20, které umožňují uvolnit náklad z podvěsu bez asistence pozemního personálu, a elektronická váha, která umožňuje stanovit hmotnost nákladu v podvěsu s přesností 1%. Do podvěsu tohoto stroje lze umístit i standardní nákladové kontejnery bez asistence pozemního personálu. Díky stabilizační platformě typu USP vrtulník typu Mi-26T může letět s rozměrným nákladem v podvěsu, jakým je např. kontejner nebo potrubí, rychlostí až 200 km/h. Instalace zmíněného systému navíc sebou přinesla 50 %-ní úsporu paliva při letu s nákladem v podvěsu. Protože měly vyšší prioritu dodávky vojenských Mi-26 (Halo A) k útvarům armádního letectva a pohraniční stráže, první sériový Mi-26T (CCCP-06001 / v.č. 34001212084) nakonec brány závodu č.168 z Rostova na Donu, který je od roku 1992 znám jako Rostvertol, opustil až dne 26. prosince 1985. Aeroflot přitom začal vrtulníky typu Mi-26T přebírat od roku 1986, poté co tento model prošel zkouškami u institutu GosNII GA (Státní zkušební institut Civilního letectva). Vrtulníky typu Mi-26T byly zařazeny do stavu 68. LO 2. Archangelského OAO Archangelského UGA s domovskou základnou Archangelsk-Vaskovo, 249. LO 2. Chabarovského OAO Dálno Východního UGA s domovskou základnou Chabarovsk-MVL, 302. LO Uchtského OAO Kominského UGA s domovskou základnou Uchta, 2. Krasnojarského OAO Krasnojarského UGA s domovskou základnou Krasnojarsk, 441. LO Nižnevartovského OAO Tjumenského UGA s domovskou základnou Nižnevartovsk, Neftejuganského OAO Tjumenského UGA s domovskou základnou Neftejugansk, 1. Tjumenského OAO Tjumenského UGA s domovskou základnou Tjumen-Plechanovo, Mirnyjského OAO Jakutského UGA s domovskou základnou Jakutsko, Kremenčugské Civilní letecké škole s domovskou základnou Kremenčug-Bolšaja Kochnovka, institutu GosNII GA s domovskou základnou Moskva-Šeremetjevo-1 a institutu VNII PANCh (vědecko-výzkumný institut pro použití letectví v národním hospodářství) s domovskou základnou Krasnodar-Paškovskij. Prvním provozovatelem vrtulníků typu Mi-26T se stal Tjumenský UGA. Zpočátku byli piloti Aeroflotu na tento typ přeškolováni v přímo ve výrobním závodě č.168. Od roku 1987 však toto poslání převzala Kremenčugská Civilní letecká škola. Aeroflot vrtulníky typu Mi-26T primárně používal, stejně jako starší vrtulníky typu Mi-6 (Hook A), k obsluze těžce přístupných a na nerostné suroviny velmi bohatých oblastí na východě Uralu. Po rozpadu SSSR, k němuž došlo v roce 1991, se vrtulníky typu Mi-26T dostaly též k několika soukromým společnostem z tuzemska i zahraničí a v neposlední řadě též k několika zahraničním vzdušným silám.

Verze:

Mi-26T – základní výše popsaná modifikace vrtulníku typu Mi-26T. První sériový Mi-26T brány závodu č.168 (Rostvertol) opustil dne 26. prosince 1985.

Mi-26TS (Mi-26TC) – modifikace nákladního vrtulníku typu Mi-26T splňující požadavky ruské normy NLGV-2, která je ekvivalentem americké normy FAR-29. Do konstrukce a vybavení tohoto modelu byly vneseny změny, které vedly ke zvýšení provozní spolehlivosti a šance na přežití při nouzových situacích. Základem prototypu vrtulníku typu Mi-26TS se s největší pravděpodobností stal vrtulník Mi-26T (RA-29112 / v.č. 34001212407). Certifikát o letové způsobilosti v civilním provozu dle normy NLGV-2 tento model obdržel dne 27. září 1995. Označení Mi-26TS se přitom používá pouze pro stroje vyhrazené pro tuzemské zákazníky. V zahraničí je vrtulník typu Mi-26TS nabízen pod označením Mi-26TC.

Vyrobeno:  ?

Uživatelé (model Mi-26T):  Bělorusko (RubyStar a vojenské letectvo), Belgie (Skytech Helicopters), Jižní Korea (Samsung Techwin Aviation), Kambodža (vojenské letectvo), Kazachstán (MČS a vojenské letectvo), KLDR (vojenské letectvo), Laos (vojenské letectvo), Malajsie (vojenské letectvo), Mexiko (vojenské letectvo), Moldavsko (Mikma a Pecotox Air), Peru (vojenské letectvo), Řecko (Acorpion Air), SSSR/Rusko (2. Archangelskij OAO, Abakan Air, Aerinn-avia, Aeroflot, AeroKamov, Alrosa/Mirninskoje AP, Atruvera, Čeremšanka, GosNII GA, Grand-Orlan, Chevikopter, Jenisej/Krasnojarsk, Jenisejskij Meridian, KomiAvia, KomiAviaTrans, MAP, MČS, MRP, MVD, NižnevartovskAvia, NPO Vzlet, PANCh, PHA, Pohraniční služba, Rostvertol, Rostvertol-Avia, Royal Flight/Abakan-Avia, SKOL, Sokol, UTair/TAT, Vertikal-T, VertolServis, Vitair a Vostok), Ukrajina (Armejskaja aviacija) a Venezuela (vojenské letectvo)

Uživatelé (model Mi-26TS):  ČLR (Flying Dragon a Qingdao Helicopter), Rusko (MČS, Rostvertol a Vertikal-T) a Řecko (Acorpion Air)

Mi-26T

Posádka:    dva piloti, navigátor a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Progress D-136 s max. výkonem po 11 400 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu 8A313 Groza, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   82 vojáků, 68 výsadkářů, 60 ležících raněných se tříčlenným lékařským doprovodem nebo náklad do celkové hmotnosti 20 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 12,08 m x 3,25 m x 2,91 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 20 000 kg, přepravovaný v podvěsu pod trupem

* dle jiných zdrojů 28 200 kg nebo 28 600 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 9.8.2016