Typ:  speciální modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Mi-26 (Halo A) zastávající roli pozemní tankovací stanice

Určení:  předávání paliva vrtulníkům a bojovým letounům frontového letectva a pozemní bojové technice

Odlišnosti od vrtulníku typu Mi-26 (Halo A):

- instalace tří demontovatelných modulů, dvou s palivovými nádržemi s celkovou kapacitou 14 000 l, palivovým čerpadlem a ovládacím panelem a jednoho se čtyřmi hadicemi na letecké palivo, deseti hadicemi na naftu a palivoměrem, uvnitř nákladového prostoru

Historie:  Těžký transportní vrtulník typu Mi-26 (Halo A) s přepravní kapacitou 20 t se stal základem hned několika speciálů, včetně modelu Mi-26TZ, který zastává roli pozemní tankovací stanice pro vrtulníky a bojové letouny frontového letectva a pozemní bojovou techniku. Speciální vybavení tohoto nástupce vrtulníku typu Mi-6TZ/ATZ má podobu demontovatelných modulů, které se umisťují do útrob nákladového prostoru. Konkrétně přitom jde o dva moduly s palivovými nádržemi, palivovým čerpadlem a ovládacím panelem a jeden modul se čtyřmi hadicemi na letecké palivo, deseti hadicemi na naftu a palivoměrem. Montáž a zpětná demontáž zmíněných modulů nezabere více než 10 až 25 min. Nádrže instalované uvnitř nákladového prostoru speciálu typu Mi-26TZ přitom pojmou 14 000 l paliva. Pokud se v nich nachází letecké palivo, mohou zastávat též funkci přídavných nádrží. Kromě toho lze uvnitř nákladového prostoru tohoto stroje přepravovat 1 040 l maziva (52 kanistrů s objemem 20 l). Přestože byl vývoj tankovacího speciálu typu Mi-26TZ zahájen v roce 1988, první exemplář tohoto speciálu se nakonec do oblak poprvé vydal až dne 1. února 1996. Od té doby brány závodu Rostvertol opustilo nejméně šest speciálů typu Mi-26TZ. Na speciál typu Mi-26TZ lze ale v případě potřeby upravit i jakýkoliv transportní vrtulník typu Mi-26 (Halo A). Taková konverze přitom zabere 1 h a 25 min. Ruské ozbrojené síly speciál typu Mi-26TZ k natankování pozemní bojové techniky, několika tanků typu T-72, vozidel bojové pěchoty typu BMP-2 a obrněných vozidel typu BTR-80, poprvé využily v listopadu roku 2011 při vojenském cvičení u Čelabinska. Kromě Ruského VVS tankovací speciál typu Mi-26TZ provozují, v počtu dvou exemplářů, též vzdušné síly Kazachstánu.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně šest sériových strojů

Uživatelé:  Kazachstán a Rusko

Posádka:    dva piloti, navigátor a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Progress D-136 s max. výkonem po 11 400 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu 8A313 Groza, instalovaný uvnitř špice trupu

Vybavení:  identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol-2D, výstražný RL systém typu SPO-15 (L006) Berjoza a šest výmetnic 32-ti klamných IČ/RL cílů typu ASO-2V (po třech ve dvou vystouplých krytech instalovaných na bocích střední části trupu, v oblasti nad hlavním podvozkem)

Kapacita:   nádrže s 14 000 l paliva a kanistry 1 040 l maziva, přepravované uvnitř nákladové kabiny s rozměry 12,08 m x 3,25 m x 2,91 m

Poslední úpravy provedeny dne: 9.8.2016