Mikojan-Gurjevič M-15/MNV-15 (MiG-15M)

Typ:  speciální bezpilotní modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-15/-15bis (Fagot) zastávající roli vzdušného terče

Určení:  imitování nepřátelského letounu při výcviku pilotů stíhacích letounů ve vzdušném boji a při výcviku obsluh pozemních systémů PVO ve střelbě na vzdušné cíle

Odlišnosti od letounu MiG-15/-15bis (Fagot):

- instalace naváděcí aparatury uvnitř pilotní kabiny na místo vystřelovací sedačky (dvoudílný průzračný překryt pilotní kabiny přitom zůstal zachován)

- absence kanónové výzbroje

- instalace mohutného zploštělého člunovitého krytu na břichu trupu, na úrovni kořenů náběžné hrany křídla

- instalace jednoho páru kopulovitých krytů pod kořeny náběžné hrany křídla

- instalace mohutných břitových antén pod křídlem, v oblasti mezi šachtami hlavního podvozku a závěsníky pro PTB

- instalace jednoho páru polokapkovitých krytů po stranách hřbetu zádě trupu, na úrovni kořene náběžné hrany SOP

- instalace jednoho páru zaoblených krytů výmetnic světlic na aerodynamických brzdách nacházejících se na bocích zádě trupu, přímo před tryskou pohonné jednotky

- instalace jednoho páru tyčových antén na náběžné hraně VOP, poblíž koncových oblouků

Historie:  V SSSR byly již od 50. let k výcviku pilotů stíhacích letounů ve vzdušném boji a obsluh pozemních systémů PVO ve střelbě na vzdušné cíle kromě specializovaných terčových bezpilotních letounků řady La-17 z dílny S.A. Lavočkina využívány též bezpilotní verze stíhacích a bombardovacích letounů. Ty přitom vznikaly úpravou letounů, které byly vyřazeny ze stavu PVO a VVS, a to buďto pro morální zastaralost nebo z důvodu prakticky plně vyčerpané technické životnosti. Nejinak tomu bylo i u vyřazených a opotřebených podzvukových proudových stíhačů řady MiG-15 (Fagot) z dílny OKB MiG. Bezpilotní terčové MiGy-15 (Fagot) vešly ve známost pod služebním označením M-15 (či MiG-15M) a továrním kódem „SDM“ a vyznačovaly se instalací naváděcí aparatury uvnitř pilotní kabiny na místo vystřelovací sedačky. Přestavby letounů řady MiG-15 (Fagot) na vzdušné terče přitom probíhaly v prostorách leteckého opravárenského závodu z Lvova. Poslední bezpilotní terčové MiGy M-15 byly spotřebovány až na počátku 90. let. Kromě stíhacích MiGů-15 (Fagot) byly na vzdušné terče upravovány též frontové stíhací letouny typu MiG-17 (Fresco), MiG-19 (Farmer) a MiG-21 (Fishbed), frontové bombardovací letouny typu Il-28 (Beagle), dálkové bombardovací letouny typu Tu-4 (Bull) a Tu-16 (Badger) a cvičné letouny typu L-29 Delfín (Maya).

Verze:

M-15 (MiG-15M) – základní modifikace bezpilotního terčového letounu typu M-15. Tento model operoval ve výškách mezi 8 000 m a 13 000 m. Výstup na výšku 13 000 m mu přitom zabral 17 až 18 minut. Operační rychlost terčového MiGu typu M-15 se pohybovala mezi 880 km/h a 950 km/h. Jeho max. vytrvalost přitom činila 55 minut.

MNV-15 – modifikace bezpilotního terčového letounu typu M-15 zastávající roli nízkoletícího vzdušného cíle

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových MiGů-15/-15bis)

Uživatelé:  pouze SSSR

M-15 (MiG-15M)

Navádění:   inerciální (autopilot) + rádiové povelové

Pohon:       jeden proudový motor typu Klimov VK-1 s max. tahem 2 700 kp

Radar:        žádný        

Výzbroj:     žádná (na křídelní závěsníky tohoto modelu se umisťuje pouze dvojice 400 l PTB typu PTB-400)

Poslední úpravy provedeny dne: 7.5.2014