Airburg Pčelka

Lehký víceúčelový bezpilotní vzdušný prostředek s kolmým vzletem a přistáním typu Pčelka z dílny společnosti AO Airburg má protáhlý vřetenovitý trup, přímé dolnoplošně uspořádané křídlo (s úzkými lichoběžníkovými svislými ploškami pod konci) a lichoběžníkové ocasní plochy mající uspořádání do tvaru kříže, které jsou instalovány na konci krátkého ocasního nosníku. K svislému vzletu a přistání tento stroj využívá dva páry malých dvoulistých nosných rotorů, které jsou instalovány na kocích dvou štíhlých protáhlých podkřídlových nosníků. Zatímco jeden pár nosných rotorů se nachází před, druhý pár nosných rotorů UAV typu Pčelka je umístěn za křídlem. Pohon nosných rotorů tohoto stroje přitom obstarávají čtyři elektromotory. Pohon UAV typu Pčelka při dopředném letu zase zajišťuje benzínový motor, který je vestavěn do špice trupu a který roztáčí dvoulistou tažnou vrtuli. K vzletu a přistání UAV typu Pčelka využívá pevný tříbodový podvozek ostruhového typu. Zatímco hlavní podvozek tohoto stroje má podobu odpružených nohou s patkami, které při pohledu zepředu mají uspořádání do tvaru obráceného písmene „V“, funkci ostruhového podvozku UAV typu Pčelka obstarává dolní polovina svislé ocasní plochy. Pod přídí trupu tohoto stroje se nachází instalace kulovitého pouzdra elektro-optického systému s denním a (nebo) nočním kanálem. Zmíněný stroj může plnit celou řadu úkolů v civilním i vojenském sektoru. Široké veřejnosti byl UAV typu Pčelka poprvé prezentován na výstavě Innoprom 2023, která se konala v červenci roku 2023. Ten samý měsíc bylo výrobcem zveřejněno video z testovacího letu tohoto stroje. UAV typu Pčelka bylo ale možné shlédnout též na výstavách Dronnica 2023 a Armija 2023. Na výstavě Dronnica 2023 byl přitom prezentován jako stroj pro průzkum a různé civilní aplikace. V prosinci toho samého roku UAV typu Pčelka v rámci testů, které byly provedeny za spoluúčasti Ministerstva zdravotnictví a Územního centra krizové medicíny Sverdlovské oblasti, úspěšně přepravil lékařský materiál v podobě několika ampulí s léčivem na vzdálenost 30 km. V lednu roku 2024 byla zase úspěšně ověřena možnost použití tohoto stroje k lesnickému hlídkování. V rámci těchto testů, které byly realizovány na základně GBU SO „Uralská základna letecké ochrany lesa“, přitom za pomoci palubní termovizní stanice identifikoval požáry v rašeliništích. UAV typu Pčelka ale údajně dokáže též provádět vzdušné výsadky malých FPV (First Person Video) dronů. Současně je údajně schopen zastávat funkci retranslační stanice, která zajišťuje spojení těchto dronů s ovládacími konzolemi operátorů. FPV drony se totiž i přes původně civilní využití dočkaly masového nasazení v ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývané „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022, a to u obou bojujících stran. Zmíněné drony jsou totiž velmi levné, neboť jsou sestaveny z komerčně dostupných součástek. Pro FPV drony ale hovoří též schopnost krátkodobě vyvinout rychlost až 200 km/h a vynikající obratnost. Zmíněné drony přitom dokáží prakticky okamžitě změnit směr či rychle přejít do střemhlavého letu. Kromě toho jsou, díky velmi malým rozměrům, velmi nenápadné. Z tohoto důvodu je velmi obtížné je odhalit a zneškodnit. Díky kameře lze navíc za jejich pomoci sledovat dění v reálném čase. FPV drony ale v konfliktu na Ukrajině našly též uplatnění při shozu různých náloží a v roli tzv. kamikadze dronů. Zkušený operátor přitom takový kamikadze FPV dron dokáže navést s přesností řádově v centimetrech na nejméně chráněné místo na bojovém vozidle, např. mezi bloky reaktivního pancíře, či do konkrétního okna budovy. Bojové FPV drony se proto osvědčily nejen proti různé bojové technice, stojící i jedoucí, ale i proti živé síle ukryté v různých budovách či zákopech a různým anténám a senzorům. Za jejich pomoci navíc operátor může útočit na cíle, které se nacházejí mimo visuální dosah, což standardní protitankové zbraně v podobě řízených střel a RPG neumožňují. Operátor tedy může FPV dronem útočit na cíl, který se nachází několik kilometrů daleko, ze skrytu zákopu, bunkru či nějaké budovy. Díky tomu všemu se FPV drony staly, spolu s dělostřelectvem, jednou z nejdůležitějších zbraní na ukrajinském bojišti. Z hlediska poměru cena/výkon je lze dokonce řadit mezi nejvíce efektivní zbraně dnešní doby. Na druhou stranu mají FPV drony nízkou nosnost a poměrně malý dolet. Druhý uvedený nedostatek by přitom mohl řešit právě větší UAV, který by je dokázal dopravovat na frontu a současně by byl schopen zastávat roli retranslační stanice. Bez druhé uvedené schopnosti by totiž operátor měl s FPV dronem vysazeným ve velké vzdálenosti problém držet rádiové spojení, zejména pak, pokud by se pohyboval v malých výškách, popř. se s ním vůbec spojit. Řešení omezeného doletu FPV dronů za pomoci většího výsadkového UAV s retranslační stanicí nicméně má i svá omezení. Zmíněný koncept totiž neřeší problémy s provozem dronů za podmínek silného elektronického rušení. Takový UAV je navíc poměrně zranitelný PVO protivníka. Kromě toho, že je podstatně větší než FPV drony, které přepravuje, a tedy více nápadný, je zdrojem a příjemcem rádiového vysílání, které jej činí snadno detekovatelným a lokalizovatelným. Pokud by navíc došlo k jeho sestřelení, jim vysazené FPV drony by se staly rázem neovladatelné. Zda je UAV typu Pčelka opravdu schopen vysazovat FPV drony a současně zastávat roli vzdušné retranslační stanice, není zatím známo. Každopádně v březnu roku 2024 se na internetu objevilo video, které údajně pochází z bojového nasazení tohoto stroje na Ukrajině.

Verze:  ?

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

Navádění:  inerciální + rádiové-povelové + satelitní (?)

Pohon:       jeden benzínový motor a čtyři elektromotory